Myslím si, že opravdu každý člověk má svůj životní styl. Sice chápu, že je to každého věc a ten druhý člověk nebo lidé by to měli tolerovat, ale podle mého názoru, když je něčeho moc, tak je toho příliš. Protože mám kamarádku, která je veganka a vegetariánka. Myslím si, že na to by nebylo nic špatného, ale kdyby ona potom nesoudila své kamarádky taky kvůli tomu, že oni jedí maso nebo pijí mléko. Na tom by taky ještě nebylo tak nic pohoršujícího a divného, i když mě to vadilo, ale nejhorší na tom bylo, že když otěhotněla, tak ona vůbec nekonzumovala maso, nejedla mléčné výrobky.
Opravdu hodně mě to mrzelo, protože podle mého názoru tohle těhotné ženy jistě potřebují. A tak jsem si řekla, že jí s tím poradím. Jenomže ona se svého životního stylu vegetariánky a veganky nechtěla vůbec zdát, takže v tom pokračovala i nadále. A potom, kdy se jí narodilo dítě a potom ji vyrostlo, tak mu vůbec taky nedávala mléčné výrobky. A samozřejmě taky vůbec nechápu, jak by se dítě mohlo být třeba vzdát jogurtu anebo tvarohových výrobků. A myslím si, že když potom tomu dítěti byly třeba čtyři roky, tak podle mého názoru mu úplně chybělo třeba maso anebo masné výrobky.
Potom, když mi kamarádka řekla, že jí to doktorka řekla, že by její dítě mělo taky jíst maso a další věci, a ne jenom nějakou veganskou stravu, tak byla smutná a naštvaná, čemuž rozumím. A chápu, že někdo má takový životní styl a vyznává ho, ale je logické, že do toho přeci nemá taky tahat ostatní lidi A to hlavně ne malé děti, které jsou ve vývinu. A podle mého názoru má každý člověk si sám za sebe se vybrat, jakým životním stylem půjde, a ne aby mu člověk odebíral normální stravu, jako je třeba chutné maso. Abych se vám přiznala, tak já jsem taky tři roky byla vegetarián, ale v těhotenství jsme začala raději jíst všechno.